O ovčí vlně

Pokud nejste příznivci syntetických tepelně-izolačních materiálů v dřevostavbách, jistě Vám již neunikla ovčí vlna. Určitě si říkáte, že vlna musí být moc dobrým izolantem, ale možná Vás napadají obavy o možnosti napadení moly či plísněmi, hořlavosti atd. Níže si ovčí vlnu vezmeme pod drobnohled.

Příroda moc dobře ví, co dělá

Dnešní svět je prosycen syntetickými materiály navzdory tomu, že příroda sama vytvořila prakticky vše, co k základnímu životu a stavbě ekologicky šetrného obydlí potřebujeme. Syntetické materiály jsou sice povětšinou základem z ropy, avšak výsledné výrobky jsou již natolik neekologické…
S chovem ovcí člověk započal před zhruba 11 000 lety ve střední Asii. Ovčí vlna jako jediný přírodní tepelný izolant má za sebou nezměrný čas vývoje a testů, že není pochyb o jejích vynikajících vlastnostech. Ovce byla odjakživa venkovní tvor a byla podrobena jak letním vedrům, tak zimním mrazům – přežila jen díky své dokonalé srsti – vlně. Člověk vyniká přirozenou inteligencí, proto zkusil kožešiny z ovcí použít ke své ochraně před zimou. Poté přišel na řadu pokus o ostříhání a první výrobky plstěním a mykáním. Dalo by se s nadsázkou říci, že by dům nemusel mít ani fasádu – stačila by pouze kožešina. Vlna je mírně mastná (tuk lanolin), proto dokáže tak dobře odolávat dešti či sněhu, i když má ve své struktuře zabudovanou vodu.

Když ani ovce nezmrzne

Součinitel prostupu tepla λ = 0,035 – 0,04 [W/mK] je na prakticky stejné hodnotě jako u jiných tepelných izolantů (nevyjímaje syntetické jako je např. EPS.). Délka vláken je od cca 100 do 200 mm a jemnost je zanedbatelných 14–50 µm (podle plemene). Faktor difuzního odporu µ je na velmi přijatelné hodnotě 1, díky které je ovčí vlna využívána pro difuzně otevřené konstrukce staveb. Pro srovnání: EPS má tuto hodnotu cca 70 a asfaltová hydroizolace cca 10 000. Další hodnotou, která stojí za zmínku, je tepelná kapacita. Ovčí vlna má cca 1270 J/(kg.K). Pro srovnání: Minerální vata má cca polovinu této hodnoty. Hmotnost ovčí vlny se pohybuje v rozmezí 13-30 kg/m³ (filcové pásy až 100Kg/m3). Váha tedy nijak nevybočuje z rozmezí většiny tepelných izolantů.
Vlna je hygroskopická, to znamená, že dokáže do sebe absorbovat vzdušnou vlhkost až do 30 % objemu. Vlhkost však dokáže i odevzdávat – tím plynule reguluje vlhkost v konstrukci stavby.
Ovčí vlna jako jediný přírodní materiál dokáže do své struktury ze vzduchu pohlcovat jedovaté látky (např.: ). Neznamená to však, že by se časem zahltila bytovými jedy – dokáže je totiž rozkládat (neutralizovat).

Hořlavost

Ač není vlna ošetřena antipyreny (látky znesnadňující hoření), je zařazena ve třídách reakce na oheň do kategorie B – nesnadno hořlavé. Je tomu díky vysoké teplotě vzplanutí cca 550°C (smrkové dřevo cca 270°C). Vlna je podobna složením jako lidské vlasy-obsahují keratin (jedná se o základní stavební bílkovinu – je např. i v kopytech, nehtech atd.). Při hoření vlna neodkapává jako EPS, čímž neohrožuje obyvatele při evakuaci. Zplodiny nejsou nikterak toxické – otravy hrozí pouze při vysokých koncentracích kouře.

 

Biologická odolnost

Vlnu nenapadají žádné plísně ani řasy, avšak jeden škůdce by se našel – je to obávaný ničitel zvaný mol. Proto je vlna impregnována přípravkem na bázi soli – amoniakové přípravky se již nepoužívají. Impregnace moly odpuzuje trvale. Podle zkušeností výrobců se myši a ani mravenci v tepelné izolaci z ovčí vlny neusazují.

 

 

Metanal (systematický název methanal, běžně formaldehyd) je nejjednodušší aldehyd. Je to jeden z karbonylových (tedy kyslíkatých)derivátů uhlovodíků. Jeho molekulový vzorec je CH2O, funkční HCHO. V potravinářství má označení E 240, ale v České republice je jeho používání v potravinářství zakázáno.

Při požití muže dojít k poleptání až proděravění sliznice. Toxický efekt zvyšuje přítomnost methanolu jako stabilizačního činidla. V těle se formaldehyd přeměňuje na kyselinu mravenčí, která zvyšuje kyselost krve a vede k dušnosti, snížení tělesné teploty, kómatu a v závažných případech až ke smrti. Kromě zvýšení kyselosti může formaldehyd poškozovat centrální nervovou soustavu.

Formaldehyd byl organizaci IARC klasifikován jako karcinogen skupiny 1.  Nicméně nebyl prokázán významný karcinogenní potenciál. Některé studie indikovaly v souvislosti s expozicí methanalu zvýšený výskyt pouze u nádorů nosu a nosohltanu. Nebyla prokázána teratogenita ani reprodukční toxicita.

Formaldehyd je součástí spalin dieselových i benzínových motorů.

Designed by Edinburgh Taxi